Ti, kdo se v Tampa Bay pohybují dostatečně dlouho, si možná vzpomenou na zneuznaného firemního nájezdníka Paula Bilzeriana jako na podnikavce, který vydělal miliony a postavil si zámek s deseti ložnicemi a krytým basketbalovým hřištěm v tampaňské čtvrti Avila.

V roce 1989 byl odsouzen za podvody na čtyři roky a nakonec si odseděl 13 měsíců. V roce 1992 od něj Komise pro cenné papíry získala rozsudek ve výši 62 milionů dolarů za nelegální manipulaci s akciemi.

Dnes podle deníku Wall Street Journal žije čtyřiašedesátiletý Bilzerian s charakteristickým huňatým knírem, který mu zbělel, v dobrovolném exilu na karibském ostrově Svatý Kryštof. Mezitím – o desítky let později – se nucený správce Komise pro cenné papíry (SEC) stále snaží uzavřít případ poté, co vybral pouze asi 3,7 milionu dolarů, avšak vynaložil na tuto snahu 8,6 milionu dolarů, uvádí Journal.

ADVERTISEMENT

Poté, co Bilzerian opakovaně popíral protiprávní jednání, byl v roce 2000 federálním soudcem shledán vinným z pohrdání soudem, který mu později nařídil vězení. Na svobodu se dostal, když jeho manželka souhlasila s prodejem jejich sídla v Tampě a rozdělením výtěžku s vládou.

V průběhu desetiletí jeho rodina nadále obývala sídlo v Tampě, jehož vlastnictví se přesouvalo mezi různými trusty a společnostmi spojenými s jeho příbuznými a známými.

Na začátku letošního roku byl dům podle deníku prodán v exekuci.

„Bilzerian nyní žije se svou ženou na Svatém Krytu a vede životní styl, který je na hony vzdálený době, kdy se živil jako nájezdník,“ píše deník. „Nejvýše postaveným členem jeho rodiny je nyní možná jeho třiatřicetiletý syn Dan, hvězda sociálních sítí díky svým videím o životním stylu playboye, který tvrdí, že si hraním pokeru vydělal 50 milionů dolarů. Paul Bilzerian tvrdí, že mu nikdy nešlo o peníze. Říká, že ho motivovala „láska ke hře“. “

Správkyně konkurzní podstaty chce do konce letošního roku ukončit svou práci na vymáhání další části rozsudku SEC, přestože náklady přesáhly výši vymáhané částky. Úsilí se vyplatilo, říká správkyně, protože nevymáhání rozsudků podkopává efektivitu agentury.

Příběh Bilzeriana v deníku přináší toto známé ponaučení:

„Jeho příběh je extrémním příkladem problémů a často i neúspěchů, s nimiž se setkávají finanční dozorové orgány při snaze vymáhat rozsudky poté, co je s fanfárami oznámí.“

Přihlásit se k odběru oznámeníOdhlásit se od odběru oznámení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.